Jdi na obsah Jdi na menu
 


Brituška k nám přišla 5. 7. 2000. Původní majitel ji kusem lana uvázal ke stromu v hustém roští, na obojku měla napsáno, že se jmenuje Brita a jsou jí dva roky. Od okamžiku, kdy jsem ji odvázala od stromu, byla prostě moje, koukala na mě jako na svatý obrázek a kdyby to šlo, byla by za mě i dýchala. Prvních pár měsíců soužití s ní bylo dost problematických, nebyla vůbec socializovaná, neznala základní povely a bránila mě před vším, co se k nám přiblížilo, ať to byl pes nebo lidé. Rozhodně nebyla ideálním psem do městské zástavby a my tenkrát bydleli v Praze. Postupně se nám ji podařilo civilizovat do té míry, že se nakonec (i díky své usilovné snaze zavděčit se) stala poslušnějším psem než Faust, který s námi žil od malička. Velmi dobré výkony podávala také na cvičáku, její poslušnost byla rychlá a temperamentní a obrany myslela smrtelně vážně. Naše nadějná závodnická kariéra však skončila velmi rychle, ve 4 letech začala Brita kulhat a rentgen ukázal těžkou DKK. Svůj psí důchod Brituška trávila na naší zahradě, kratšími procházkami a plaváním v Berounce.

 

Brituška nás opustila 19. 12. 2011 ve věku 13,5 roku.

Obrazek

 

Náhledy fotografií ze složky Brita